Tvar krajiny

<small>Z ZababaWiki</small>

Násep - stavba železničního spodku, zpravidla vznikla nasypáním a udusáním většího množství zeminy.

Jak vybudovat na hotovém rámu podloží pro trať?

Konstrukce traťového tělesa:

• navrstvíme pěnový polystyrén do výšky tratě
• položíme koleje, není-li to možné položíme jen jejich šablony z tuhého papíru
• kolem kolejí fixem orýsujeme hrany kolejové pláně (4,75 - 6 m podle epochy, ve které byla trať stavěna/rekonstruována)
• nad nějakým stolem svisle spustíme odporový drát, pod drát závaží (cca 5kg)
• podle čar fixem vyřízneme ze všech desek půdorys traťového tělesa (kdo chce být pečlivý, vyřeže zvlášť traťové těleso a zvlášť prostor s odvodňovacími příkopy - kromě úseku na náspech)
• z tuhého papíru vyřežeme klíny ve sklonu podélného profilu trati (klín), ten našpendlíme z boku vyříznutého traťového tělesa a ruční řezačkou "horkým drátem" seřízneme vše co přesahuje
• vyřezaný klín vrátíme do kaňonu v kolejišti / máme jednoduše udělané všechny sklony trati, vrcholové i údolní oblouky apod.

Konstrukce rámu je z dřevěných hranolů a rozestupy hranolů jsou cca 35x35 cm. Na tyto hranoly chci upevnit nějaké svislé nosníky do potřebné výšky. Také ze dřeva. A na tyto nosníky chci upevnit nějakou nosnou vrstvu pro koleje.

Používám dřevotřísku asi 1 cm tlustou. Pila s krátkým pilovým listem (jigsaw) to zvládá velice dobře, musíš ale mít list na dřevo s hrubšími zuby. Na to lepím korkové podloží. Jiné je to pod mým velkým nádražím s asi 10 kolejemi. Na nádraží korek nepoužívám, protože kolejová lože jsou ve stejné úrovni s prostorem mezi nimi. Použil jsem něco jako hobru, asi 15 mm tlustou. Tlumí výborně hluk a šetří štěrk pro zaštěrkování (s korkem bys musel vyrovnat prolákliny mezi pásy). Velká část mého kolejiště je skryta a tam jsem použil zase dřevotřísku a místo korku pěnový materiál, který se používá na balení. Je asi 3 mm tlustý.

Používám 10 mm tlustou překližku v šířce pláně tedy cca 70 mm. Máš-li pocit ze rezonuje, pak ji podlož hranolem. Bude to pak jako T. Zvlášť když podkládáš po 35 cm. Tam kde ji třeba zvedáš nebo ohýbáš můžeš použít i ten styrodur místo hranolu. Jako nohu T (stačí i 20 x 40 mm). Překližka 10 mm je dostatečně tuhá a ten styrodur bude dobré tlumení. Pokud uvažuješ o síle cca 50 mm styroduru, pak je možné to dělat i z něj - má dostatečnou tuhost.

Podloží tratě dělám ze sololitu tloušťky 5 mm, který se dává na zadní stěny v skřínkách. Podloží tratě vytvořím dvěma navzájem slepenými vrstvami. Lehko se to opracuje, lepením to získá pevnost a když potřebuji vytvarovat místo zlomu tratě, tak by to neměl být problém. Podpírám to každých cca 35 cm a tak to celé preventivně podlepuji hranolem ze styroduru 20x40 mm. Zvyšuje to pevnost a sníží riziko rezonance. Tak vytvářím "zemní těleso". Na toto těleso nalepuji korkový pás (i ve stanicích) a na něj lepím kolejnice. To tvoří "štěrkové lože" tratě.

Sololit není vhodný, pokud se používají mokré technologie (např. sádru) na stavbu okolního terénu apod. Může se stát, že ten sololit navlhne a časem se zkroutí. Může se to stát i při natírání a fixaci tělesa trati akrylátovou barvou. Sololit navlhá výrazně víc než překližka.

Těleso tratě se dá dělat také z polystyrénu, ale znamená to, že nikdo nesmí na trať působit větší svislou silou (třeba šlápnout na trať nebo se rukou opřít, když se potřebuje dostat do nějakého odlehlého místa krajiny), jinak dojde k trvalé deformaci polystyrénu a zejména stane-li se to v oblouku, je pak nutné v příslušném místě koleje "podbíjet" jejich opatrným odtržením od podkladu, vkládáním kartónu nebo dřívek pod pražce a novým "zaštěrkováním".

Stavba z pěnového polystyrénu je v podstatě velmi čistá a bezodpadová technologie, jen modelář nesmí zkoušet třískové obrábění.