Tráva - statická
<small>Z ZababaWiki</small>
Jak pracovat se "statickou trávou" ? Ta tráva stojí než zaschne lepidlo opravdu statickým nábojem ?
Ano je to tak ! Je na to TOOL který dává 70 kV ! Je to docela dobře odizolované, ale také pekelně drahé - myslím, že to stojí v přepočtu cca 20 kKč.
Princip je jednoduchý - hustým disperzním lepidlem se namaže potřebná plocha, kde má "růst tráva", pak vzali takový černý zvon (jako se používá na čištění odpadu), do něj nasypali tuto trávu a zavíčkovali tuším kovovým sítkem. Z rukojeti této věci čouhá síťová šňůra a jeden vodič, který se připojí k hřebíku, zapíchnutému do plochy s lepidlem (lepidlo je vodivé, tedy celá plocha se chová jako antipotenciál). No a potom se už jen cukruje a díky působení statických sil, každé vlákno trávy dopadne (ještě navíc urychleno statikou) kolmo do lepidla, zapíchne se a drží až do zaschnutí. Protažením autíčka přes tuto nezaschnutou trávu velice realisticky napodobovali např. projeté koleje v porostu obilí po zem. technice aj.
Například:
- koupím si statickou trávu od Woodland Scenics (1 odstín za cca 500 CZK), ta se na rozdíl od mnoha jiných moc neleskne a je v rozumných odstínech - pak potřebuji disperzní - bílé, vodou ředitelné lepidlo, kterým natřu budoucí zatravněnou plochu - do louže lepidla zašroubuji vrut tak, aby koukal cca 1 cm nad povrch - pořídím si generátor elektrostatického pole (prodává se např. od Heki za cca 100 EUR) - do násypky tohoto generátoru nasypu trávu, přepnu generátor na 40 kV (max. 70 kV) a zavřu děrovaným víčkem - sítkem - do násypky dlaní zboku poklepávám z výšky cca 10 cm - tráva vyletuje po viditelných siločárách a zapichuje se do louže lepidla - zmíněný nástroj má tři velikosti násypek, takže se lze přizpůsobit sypané ploše - jako doplněk je ruční vysavač, který zachrání nepřilepená vlákna k opětovnému použití
Jiné metody:
Jehličkový posyp" Grasfaser Heiky, nalepený na původní pilinový posyp. Použité je disperzní lepidlo Duvilax (na savé povrchy, jemné hustější konzistence). Potom je to posypané Grasfaserem a ve fázi tuhnutí lepidla "přizdvižené" hustějším štětcem, resp. spíš plochým menším štětcem. Všechny jehličky to nezdvihne, ale většinu ano a vzniká tím realistická divoká pokosená tráva. Dá se to aplikovat také na hrubší molitan (viz. okraje, kde nejsou vlákna), lepeno rozředěným ponalem, pošťouráno štětečkem)
Na podzim nasbírám květy bodláku. Ty mají uschlé okvětí, které vypadá jako dlouhé ploché špičaté listy trav. Napíchnu dírku do terénu a ouškem jehly v půli zlomené, nebo špičatou pinzetou takový list zapíchnu do země. Bodlák podle potřeby probarvuji zeleným lihovým mořidlem. Tráva není aplikovaná v elektrostatickém poli, ale zato všechna stébla a listy stojí.
Pracnost umožňuje osázet kousek břehu potůčku, nebo vyšperkování konkrétního fotofleku na kolejišti. Dělat takto pole, či rozsáhlé mokřady mi připadá přiliš časově náročné.
Natřít řidší disperzí a potom nad tím přejít celuloidovým pravítkem (delším) potíraným jelenicí a pod. co vyrobí statický náboj, při dosichání ještě doladit štětcem (suchým) a vysavačem (z větší výšky).
Využít starý malý televizor (hlavně lehký) a statický naboj jeho obrazovky.
Nejlepší výsledky dalo srovnání špetky trávy v konečcích prstů a zapíchnutí pomocí pinzety do vhodného podkladu. Vytvoří to nádherný trs trávy (viz foto). Má to jen malou chybku - je k tomu potřeba příslušný objem času. Takže asi jediné schůdné řešení je ta statická elektřina. Pozitivní výsledek přineslo použití Dřevokitu fy Kittform (Hornbach, 250g, 39 CZK) jako lepidla - po zaschnutí je zcela matný. Navíc se vyrábí asi v osmi odstínech okru a hnědi, takže se dá vhodný odstín jak přímo vybrat, tak i namíchat. Je vodou ředitelný, takže může fungovat jako elektroda při použití podivuhodného elektrostatického přístroje.
Malinko jiné trsy trav získáš, když takový trs trav srovnaný v prstech zapíchneš vidličkou do podkladu. Vidličkou nikoli kuchyňskou, ale jehlou s v půli zlomeným ouškem (lom zahrocený diamantovým kotoučkem)
