Stříkání - maskování

Jak maskovat modely před nástřikem ?

maximum překrýt papírem (lesklým z časopisů), pásku používat jen na hranicích nátěrů (šířka krytá páskou, izolepa a pod., 1,5 - 2 mm)
stříkat podle možností kolmo na plochu a tak, aby nevznikaly "kaluže" barvy, která potom může podtéct
celý model nastříkat dominantní barvou a nechat pořádně vyschnout
krycí pásku odebíráme za tepla (stačí fén), vlivem kterého povolí přilnavost pásky na minimum a neměla by strhnout jinou barvu
nakonec velmi opatrně a citlivě odstraníme zbytky lepidla, které po pásce zůstalo na stříkané ploše, opatrně pod lupou benzínem ev. technickým lihem, ale pozor protože se zbytky lepidla je možné vzít i nátěr (hlavně čerstvý)
u kovových modelů je přilnavost barev lepší, o něco horší je to s epoxydem a velký pozor u plastů i na naleptání povrchu.

asi platí obecná zásada - vyzkoušet si několik postupů a vybrat si z nich ten, který Vám dá nejlepší výsledky (a k jiným se pak uchylovat jen ve speciálních případech, které zvoleným způsobem nejdou řešit). Mnohdy záleží na osobních předpokladech, konkrétních pracovních podmínkách nebo jen na osobních pocitech z práce.

použití lepicí pásky není jedinou možností maskování. V modelářských prodejnách se občas vyskytují speciální maskovací "laky", tvořící na povrchu modelu tenký pružný film, který se po nástřiku poměrně jednoduše sloupne, obdobně lze zpravidla použít některé prostředky, určené pro separování odlitku od formy (nejznámější je asi rozpuštěná pasta na parkety v technickém benzínu). Tyto prostředky kryjí poměrně spolehlivě, ale při nanášení na model bývají špatně vidět - může se snadno stát, že na části požadované plochy bude ochrana chybět nebo se naopak nějakým nedopatřením ocitne skvrna této ochrany právě na ploše, kterou potřebujeme stříkat.

V sériové výrobě se zpravidla pro maskování používají přípravky, které mají "negativní povrch" zakrývaných částí modelu, zároveň model upnou a obvykle umožňují i jeho otáčení. Nezbytným předpokladem je stříkání ve slabých vrstvičkách a jemnou mlhou, aby barva nezatekla mezi model a přípravek.

Lepicích pásek existuje celá řada různých druhů a výběr je vždy určitým kompromisem. Potřebujeme totiž, aby páska dokonale přilnula k povrchu modelu (jinak se stává, že se barva dostane pod pásku a je pak nutné nátěr modelu opravovat), ale také aby šla s co nejmenší silou sejmout, protože jinak hrozí odloupání barvy ze stříkaného modelu. Na rovné hladké plochy je proto asi nejlepší klasická hnědá papírová lepicí páska, kterou po navlhčení přilepíme na model - po dokonalém zaschnutí barvy pak ponoříme model do vody, páska se odmočí a zpravidla se odloupne skoro sama (jen v místech, kde nastříkáme silnou vrstvu barvy, je potřebné pomoci žiletkou, skalpelem nebo jiným jemným a ostrým nástrojem).

Běžně dostupné bývají různé druhy "izolepy" - pásky z umělé hmoty, opatřené vrstvou lepu. U nich do značné míry záleží na tloušťce - čím je páska tenčí, tím lépe se přizpůsobuje nerovnostem povrchu modelu. Obecně mají tyto pásky velkou nectnost - jejich lepidlo má velkou adhezi, a tak hrozí odtrhávání barvy ze zakrytých částí modelu. Tomu lze částečně předejít tím, že před přilepením pásky na model si ji opakovaně přilepíme na bříška prstů nebo na jinou část svého těla, na které nerostou chlupy. Tím se dá omezit adheze lepidla, ale nesmí se to přehnat, aby páska neztratila svou krycí schopnost.

V poslední době se na trhu objevily krepované pásky, speciálně určené pro maskování při lakýrnických pracích. Jsou k dostání např. v některých drogeriích se sortimentem barvy-laky, v prodejnách domácích potřeb, někdy i v papírnictví apod. Vyrábějí se s různým stupněm krepování, tedy i s různou schopností přizpůsobit se detailům tvaru modelu, a také v několika šířkách. Obecně mají znatelně menší přilnavost než izolepa, ale i tak doporučuji napřed pomocí prstů účinek lepidla ještě zeslabit.

Dobrý výsledek maskování úzce souvisí s celým technologickým procesem nátěru včetně důkladné přípravy. Nezbytné je dokonalé odmaštění povrchu modelu (zvláště u epoxidových odlitků, při jejichž zhotovování se používají mastné separátory, nebo po použití různých lešticích past apod.). Riziko odloupávání barvy, které hrozí zejména na velkých hladkých plochách, lze omezit jemným zdrsněním (používám brusný papír zrnitosti 400 nebo 600). Riziko zatečení barvy pod masku se dá snížit nástřikem co nejslabších vrstev barvy a jejím co nejjemnějším rozptýlením. Důležité také je celý proces neuspěchat a nechat barvu důkladně zaschnout před jakoukoliv manipulací s modelem.

Na maskování je dobrá průhledná tzv. přenosová samolepka, kterou používají všechny reklamní agentury pro přenos samolepicích nápisů vyřezaných plotrem na místo, kde budou přilepeny. Její adheze je upravena tak, že spolehlivě vytrhne vyřezané písmenko od silikonového podkladního papíru a také se velmi lehce odlepí od povrchu, na který je nápis přenášen. Nepoškodí ani papír, natož lak. Pokud by ale lak strhla, pak byl nanesen na špatně odmaštěný podklad.

Krycí pásku používám papírovou lékařskou (nyní zcela běžně k dostání i v drogériích). Nic by strhnout neměla, ale pro jistotu ji až na cca 2mm pás podlepím mikrotenem nebo pásku řežu na tenké pásky a pečlivě zalepím jen hranice zakrytého místa. Vnitřek se dá vyplnit Maskolem nebo třeba papírem či mikrotenem (vlastně čímkoliv), tak že se páskou č.2 nepřilepí k povrchu modelu, ale k úzké pásce č.1 na hranici fleku. Tím je lepidlo pásky v kontaktu s povrchem modelu jen na nezbytně nutné ploše.

Používám SCOTCH pásku (neobsahuje lepidlo, drží na povrchu jen adhezí) na pokrytí maskovaných ploch. (Scotch páska musí mít podobné lepicí vlastnosti jako dobře známé žluté POST-IT lístečky na označenování spisů a podobně - drží bez lepidla). Pásky se dají koupit v papírnictví.

Jinak pro náchylnější povrchy používám pásku Tamyia a pro ostatní papírovou malířskou pásku (střechy atd.). Důležité je udržet ji v čistotě tak, aby se vám na boky nenalepily chlupy. Pruhy a jemné detaily zásadně Tamiya (T435 atd.) nařezanou skalpelem na skle.

Technologie osvědčená, byť ne zcela spasitelná (jako každá) je použití Parafilmu, který přilne opravdu důkladně. Tento materiál se prý používal pro barevné zásahy na filmových pásech. Dodává Mikro-Mark, já jsem jej koupil před lety v Plzni v prodejně plastikového modelářství. Složité tvary jako prolisy vykopíruje bez kompromisu.