Organizace jízdy vlaků

<small>Z ZababaWiki</small>

Obsah 1 Jízdní řád 2 Dopravny 3 Zabezpečení jízdy vlaků 4 Druhy vlaků 5 Organizace práce ve stanici

Jízdní řád

Kdy, kam a jaký vlak jede, určuje jízdní řád. Ten se sestavuje každý rok, a to nejprve na základě mezinárodních jednání o provozu dálkových vlaků, pak na základě připomínek jednotlivých okresních úřadů. Jízdní řád se vydává v několika podobách - jednak jako knížky pro veřejnost, dále jako pracovní pomůcka hlavně pro strojvedoucí (tzv. sešitový jízdní řád) a v názorné grafické podobě (tzv. nákresný jízdní řád - grafikon vlakové dopravy) pro výpravčí a dispečery. Jízdní řád je závazným dokumentem a jeho změny se mohou provádět jen k předem oznámeným termínům.

V jízdním řádu pro veřejnost jsou uvedeny jen vlaky pro přepravu osob, a to ještě jen vlaky pravidelné (jedou v určeném období pravidelně vždy alespoň jednou týdně) a posilové ve dnech, kdy se předpokládá větší frekvence cestujících (např. začátek a konec prázdnin, vícedenní svátky apod.). Ve služebních jízdních řádech jsou uvedeny i všechny ostatní vlaky (soupravové, nákladní, lokomotivní a služební) včetně vlaků, které nejezdí pravidelně, ale jen „podle potřeby“. Kromě vlaků uvedených v jízdních řádech mohou být zavedeny i další mimořádné vlaky, s nimiž se při sestavení jízdního řádu nepočítalo - vlaky v obecném zájmu (např. vládní vlaky), zvláštní vlaky nebo tzv. následy (mimořádné vlaky, které se řídí jízdním řádem určeného pravidelného vlaku). K mimořádným vlakům patří také tzv. rušící vlaky - jsou zapracovány do jízdních řádů, ale jejich jízdou je vyloučena nebo narušena (zdržena) jízda jiného vlaku.

V případě potřeby může vlak jet před dobou uvedenou v jízdním řádu, tedy s náskokem. S náskokem nesmí být vypraven ze stanice žádný vlak, jehož doba odjezdu byla veřejně oznámena.

Jízda vlaků a posun s vozidly se řídí z tzv. dopraven - strojvedoucím jsou předávány potřebné informace pomocí návěstidel (nepřenosných nebo přenosných), ručních návěstí, radiostanicí, staničním rozhlasem, písemným nebo ústním rozkazem apod.

Dopravny

Dopravny rozdělujeme na:

1. Dopravny s kolejovým rozvětvením

Stanice - umožňují křižování a předjíždění vlaků a slouží pro přepravu osob a (nebo) zboží

Výhybny - umožňují jen křižování a předjíždění vlaků (bez přepravních služeb)

Odbočky - místo na trati, kde je možno přejíždět na jinou trať.

Dopravny s kolejovým rozvětvením jsou zpravidla obsazeny výpravčím, popř. jsou vybaveny zařízením pro dálkové ovládání.

2. Dopravny bez kolejového rozvětvení

Hláska - na širé trati, bez traťového zabezpečovacího zařízení (jen s telefonním spojením).

Hradlo - na širé trati, s traťovým zabezpečovacím zařízením.

Oddílové návěstidlo automatického bloku (obsluhuje se samo podle pohybu vlaků po trati).

3. Další stanoviště pro obsluhu dráhy

Kolejová splítka - dvě souběžné koleje (nejčastěji o různém rozchodu), jejichž průjezdné průřezy se překrývají (vozidla mohou jet vždy jen po jedné koleji z této dvojice).

Kolejová křižovatka - úrovňové křížení dvou kolejí bez možnosti přejetí z jedné koleje na druhou.

Vlečka - dráha sloužící potřebě mimodrážního podniku; může být zaústěna do širé tratě .

Nákladiště - místo na širé trati s odbočnou kolejí, obsluhované bez uvolnění traťové koleje.

Zastávka - místo pro nástup a výstup cestujících, s omezeným rozsahem poskytovaných služeb.

Širá trať je trať mezi dopravnami s kolejovým rozvětvením; hranicí mezi stanicí (výhybnou, odbočkou) a širou tratí je vjezdové návěstidlo. Prostorový oddíl je část trati mezi dopravnami, traťový oddíl je prostorový oddíl ohraničený alespoň z jedné strany oddílovým návěstidlem. Mezistaniční úsek je širá trať bez ohledu na případné rozdělení na traťové oddíly. V prostorovém oddílu smí být za normálních okolností vždy nejvýše jeden vlak.

Zabezpečení jízdy vlaků

Jízda vlaků se zabezpečuje:

1. Telefonickým dorozumíváním a ruční obsluhou návěstidel

2. Ruční obsluhou zabezpečovacího zařízení

3. Automatickým traťovým zabezpečovacím zařízením

4. Jízdou podle rozhledových poměrů - při nemožném dorozumění

Při telefonickém dorozumívání se jízda vlaků zabezpečuje nabídkou, přijetím a odhláškou. Nabídka je žádost výpravčího o souhlas k jízdě vlaku, přijetí je souhlas výpravčího k jízdě vlaku. Výpravčí nesmí nabídnout vlak, dokud nedostal odhlášku za předchozím vlakem, dokud nepřijede posledně přijatý vlak opačného směru, dokud se nevrátil postrk z tratě nebo dokud nedostane zprávu o tom, že byl ukončen posun mezi dopravnami a že byla uvolněna traťová kolej.

Odhláška je zpráva zadní dopravně, že celý vlak uvolnil prostorový oddíl a návěstidlo za vlakem je postaveno na „stůj“.

Některá zabezpečovací zařízení jsou zařízena tak, že neumožňují postavit vlakovou cestu pro odjezd bez tzv. traťového souhlasu. Stanice, která má udělen traťový souhlas, může vypravovat vlaky tak dlouho, dokud souhlas nepředá druhé stanici. Má-li být vypraven vlak ze stanice, která nemá traťový souhles udělen, požádá její výpravčí sousední stanici nejprve o udělení souhlasu.

Když se porouchá telekomunikační zařízení a současně i traťové zabezpečovací zařízení tak, že je znemožněno zabezpečení jízdy vlaků, mluvíme o nemožném dorozumění. V takovém případě smí při dodržení dalších předpisových ustanovení vypravovat vlaky jen ta stanice, v níž je uložena tzv. povolenka - zvláštní písemné oprávnění. Vlaky jedou podle rozhledových poměrů (s pohotovostí zastavit před překážkou) a vypravují se s časovým odstupem nejméně 10 minut. V případě potřeby se povolenka přepravuje do sousední stanice vlakem, posunem, poslem apod.

Druhy vlaků

1. Vlaky osobní dopravy:

• Expresní vlaky
  • EuroCity (EC) - mezinárodní vlaky vyšší kvality,které jsou zavedeny i u cizích železničních zpráv(např.pokud jede EC 279 z Prahy do Budapešti, tak je zaveden na ČD,ŽSSK,MÁV)
  • InterCity (IC) - vnitrostátní vlaky vyšší kvality, ve vyjímečných případech můžou jet mimo ČD
  • EuroNight (EN) - noční vlaky vysoké kvality
  • Expres (Ex)
• Rychlíky (R)- Vnitrostátní či mezinárodní spojení mezi důležitými místy,zastavuje v žel.uzlech a důležitých dopravnách
• Spěšné vlaky (Sp)
• Osobní vlaky (Os)
• Soupravové vlaky (Sv) - přemístění soupravy osobních vozů, elektrických nebo motorových vozů a jednotek

2. Vlaky nákladní dopravy

• Expresní nákladní vlaky (Nex) - pro dálkovou dopravu přednostních zásilek
• Rychlé nákladní vlaky (Rn) - pro přepravu přednostních zásilek, spěšnin apod.
• Spěšné nákladní vlaky (Sn) - pro přepravu důležitých zásilek
• Průběžné nákladní vlaky (Pn) - mezi železničními uzly, bez manipulace v jednotlivých stanicích
• Vyrovnávkové nákladní vlaky (Vn) - pro přepravu prázdných vozů k nakládce
• Manipulační nákladní vlaky (Mn) - k rozvozu vozů do jednotlivých stanic
• Přestavovací vlaky (Pv) - mezi sousedními stanicemi nebo mezi stanicemi uzlu
• Vlečkové vlaky (Vleč) - k obsluze vlečky, odbočující z širé tratě

3. Lokomotivní vlaky (Lv)

• jízda hnacích vozidel - maximální rychlost lokomotvního vlaku je 80 km/h

4. Služební vlaky (Služ), nutné pomocné vlaky (Pom) - vlaky pro potřebu železnice

Je-li vlak veden elektrickým nebo motorovým vozem nebo jednotkou, uvádí se před druhovou zkratkou ještě písmeno M (= motorový).

Pořadí důležitosti vlaků (podle toho se má postupovat při řešení mimořádných dopravních situací):

1. Nutné pomocné vlaky (pro odstraňování následků nehod)

2. Mimořádné vlaky v obecném zájmu (vládní vlaky apod.)

3. Mezinárodní expresy a rychlíky (včetně jízd lokomotiv pro tyto vlaky)

4. Mezinárodní osobní vlaky, vnitrostátní expresy a rychlíky, mezinárodní nákladní expresy

5. Vnitrostátní spěšné a osobní vlaky

6. Vnitrostátní nákladní expresní vlaky a mezinárodní nákladní vlaky

7. Ostatní nákladní vlaky

8. Lokomotivní a služební vlaky.

Ve stejné kategorii se považuje za důležitější ten, který má stanovenu vyšší rychlost, při stejné kategorii a rychlosti ten, který má větší zpoždění. Vojenské vlaky (pokud jsou označeny jako nákladní vlak) mají přednost před všemi nákladními vlaky kromě nákladních expresních vlaků. Nákladní vlaky s přepravou cestujících mají přednost před ostatními nákladními vlaky.

V případech zpoždění je třeba dopravu organizovat tak, aby se zpoždění pokud možno snižovalo a nepřenášelo na jiné vlaky.

Organizace práce ve stanici

V obecně platných předpisech mohou být řešeny jen obecné zásady. Kromě již zmíněného pořadí důležitosti vlaků jsou to zejména základní zásady ve vztahu k bezpečnému pohybu cestujících ve stanici. Tam, kde nejsou podchody nebo lávky, je nutno zajistit, aby vlak nebo posunující díl pokud možno neprojížděl místy, kde se právě pohybují cestující, kteří vystoupili z vlaku nebo kteří do vlaku nastupují. Proto křižují-li se nebo předjíždějí-li se ve stanici dva vlaky pro přepravu osob, měl by první vlak zastavit na koleji bližší k výpravní budově, teprve pak by měl být dovolen vjezd druhého z nich. A odjíždět by měl dříve vlak ze vzdálenější koleje. Mezi tím bližším vlakem a výpravní budovou musí být zajištěn volný průchod; pokud na některé z bližších kolejí stojí dlouhý nákladní vlak, který by tomu bránil, musí se rozdělit na dvě části a vytvořit mezi nimi dostatečně velkou mezeru.

Pro provoz každé stanice je vypracován tzv. staniční řád. V něm jsou uvedeny všechny důležité údaje o celé stanici – schema kolejiště, číslování kolejí, výhybek a návěstidel, rozmístění stavědel a výhybkářských stanovišť, poloha nástupišť atd., popis zabezpečovacího zařízení, na elektrizovaných tratích také údaje o zatrolejování kolejí a o obsluze samostatně odpojitelných úseků trakčního vedení. Podrobně bývá popsána funkce jednotlivých staničních kolejí. Najdeme tam také důležité „neželezniční“ údaje, jako polohu hlavního uzávěru vody, případně plynu, údaje o rozvodu elektrického proudu, kam telefonovat v případě poruch apod.

Mimo jiné jsou ve staničním řádu uváděny konkrétní situace, kde jsou vzhledem k místním podmínkám některé záležitosti řešeny jinak než v obecných předpisech. Například jsou zde popsány vlakové cesty, které lze postavit současně, nebo jak postupovat, jedou-li ke stanici současně dva vlaky proti sobě (zda má některý z nich počkat u vjezdového návěstidla apod.).