Okna

<small>Z ZababaWiki</small>

Z čeho vyrábět okna na modely ?

Rovná okna

Sklo - krabičky z tic-tac případně i z epoxydu, je to ale úmorné. Okna do lokomotiv, např. z odlitků (= tlustší stěna) vsazovat z tic-tac, při tenkostěnných postačí i fólie podlepená vteřinovým lepidlem.

Jde použít i obal od CD (tloušťka 1,2 az 1,3 mm). Stěna tic-tac je do 1 mm. S tic tac nebo obalem od CD to vteřinovkou jde.

Okna nahrubo nařežu, pak přesně dopiluji, aby šli dost na těsno vložit do příslušného otvoru. U otvoru zevnitř modelu mírně zkosím hrany. Okno usadím tam, kde má být - je na těsno, takže samovolně drží. Vteřinovku si kápnu na kus papírku mimo a nanesu zevnitř modelu pomocí třeba špendlíku poblíž toho osazeného okna. Tím špendlíkem pak dopravím tu vteřinovku k malé drážce co vnikla tím zkosením. Ta se pak rozteče trochu do toho zkosení. Takto okno uchytím na několika místech podle velikosti.

Při podobné technologii se mi osvědčilo vlepovaní na míru zhotovovaných oken použití disperzního lepidla Tenyl. Jeho pastovitá konzistence umožňuje velmi přesné dávkování na dané místo a i když se nějakým nedopatřením dostane lepidlo někam, kam nemá, dá se jednoduše umýt. Samozřejmě se to nehodí pro zalepování oken ponorek, ale kromě jedné tramvaje tohoto jména jsem je zatím nemodeloval. Tloušťka použitého materiálu (Tic-Tac, zbytky obalu od CD, fólie z límečku nových košil,...) nehraje tak podstatnou roli. Pokud stačí pevnost (tj hlavně na menší okna), dávám přednost tenčím materiálům, které se dají stříhat nůžkami (jsou-li dostatečně pružné a houževnaté), řezat modelářským nožem nebo i jinak opracovávat s menší námahou. Naopak není vyloučeno použití třeba kousku plexiskla tloušťky 2 - 3 mm, nemáte-li právě jiný materiál po ruce. Ještě bych upozornil na jeden detail, kterého občas využívají i některé průmyslové výrobky: "strojovna" modelové motorové nebo elektrické lokomotivy bývá často zaplněna tak, že průhledná okna zcela ztrácejí své opodstatnění (naopak někdy okny "svítí" kovově lesklé závaží nebo jiný detail). Dá se proto v takovém případě okno jen naznačit černou lesklou barvou, kouskem černé lesklé izolepy apod. (např. je-li na odlitku příslušná plocha hladká, není třeba se zabývat vrtáním, pilováním, broušením, zasklíváním atd.). Viděl jsem hodně modelů, kdy byla takto zhotovena i velká čelní okna lokomotiv - pokud jde o model určený k provozu na kolejišti, na který se zpravidla dívá z větší vzdálenosti, a model nemá výraznější chyby povrchové úpravy, které by speciálně upoutaly pozornost, ani si tohoto "nedostatku" nemusíte všimnout. Samozřejmě pak nemá smysl modelovat vnitřek stanoviště strojvedoucího...

Když potřebuji tenčí okno (např. T478.3, kruhové), jednoduše vyřezané okno ještě stenčím na brusném papíru a následně vyleštím lešticí pastou.

Na všechny modely v HO teď používám fólie, co se dávají tady u nás ve firmě na projekty jako předstránka a pak se svážou, ale je to totožný obal jako jsou třeba krabičky na panenky a tak. Jednou jsem zkusil udělat okna z obalu na tic-tac a zdá se mi to strašně pracné. Takto si nůžkami nastříhám proužky a ty přikládám přímo na místo okna a přesah škrábnu třeba skalpelem a podle toho zastřihávám nebo zabrušuji. Je to velice slabé, takže je třeba to přesně tvarovat do oken a je přes tuto fólii dobře vidět. Nechá se tedy udělat i vnitřek loko, který je pěkně vidět.

Zneprůhlednění okna se dá také udělat nástřikem bezbarvého matného laku. Nástřik z vnitřní strany může zakrýt nepatřičně "vnitřností" modelu při zachování lesklého povrchu okna. Do oken budov jsem takové sklíčko jen olištoval a vlepil jako celé okenní křídlo.

Vrcholem pracnosti je dělat okna z krycích sklíček na mikroskopii. Pod terpentýnem se to snažím škrábnout karborundem a správně zlomit (zpočátku byla velká zmetkovitost). Pak se to na břidlici za mokra dobrousí. Lom světla odpovídá skleněnému materiálu (aby ne když je to skutečně sklo a ne Tic-Tac). Sklo jako materiál na okénka také používám. S "mikroskopickým sklem jsem experimentoval před lety a připadalo mi to příliž křehké.

Nikdy jsem to nepasoval dovnitř okénka, ale po ztenčení stěny jsem to nalepil zezadu s přesahem na všechny strany.

Některá okénka jsem dělal tak, že jsem čirým lakem nalepil budoucí "sklo" na o něco větší čirou destičku a výsledek zevnitř zalepil do stěny. Prostě to co se dělá pro plastikové modely jsem si sestavil ze dvou vrstev slepených právě kabinovým nežloutnoucím lakem. Prostě nalepit budoucí okna třeba i na ohebnou folii a je to, i když to bude chtít trochu přesnosti.

Je vyzkoušen také následující postup: do okenního otvoru se vsadí na míru vystřižený kousek hladké plastové fólie (měla by být dostatečně tuhý, aby udržela rovinu, dobrá je např. fólie z límců od nových košil, ale teoreticky nemusí být použitá fólie ani průhledná). Když jsou takto připravené okna na celé stěně modelu, zalijí se z vnitřní strany nějakou průhlednou licí hmotou - nejsnáze dostupné a pro daný účel univerzálně použitelné jsou polyesterové pryskyřice, které mají jen trochu hnědý nádech, což obvykle nevadí (jinak běžný materiál epoxy 1200 vyhovuje jen ve velmi tenké vrstvě, která se dá obtížně dosáhnout, jinak mívá nepřirozený nádech do žluta); pravděpodobně by měly být použitelné i některé průhledné bezbarvé zubolékařské licí hmoty, ale s těmi zatím zkušenosti nemám. Po zatvrdnutí oken na jedné straně modelu lze fólie z oken vyloupnout a použít na druhé straně (pokud mají okna stejné rozměry). Určitým problémem této metody je dokonalé utěsnění fólie v okně (protékající materiál by mohl potřísnit stěny modelu a znehodnotit jeho povrchovou úpravu). K tomuto účelu jsme použili izolepu, ale ne se zcela stoprocentním úspěchem. Druhým problémem je to, že je obtížné zaručit, aby skla ve všech oknech byla ve stejné rovině - to pak může být nápadné, pokud si někdo model prohlíží zblízka (v provozu na kolejišti to zpravidla nepostřehnete).

Šmajdavá okénka u odlitků jsou k zlosti. Snaha o jednoduché zasklení je jistě v protikladu s požadovanou kvalitou provedení. Pokud bych měl řadu takovýchto oken (zpravidla bočních) odstranil bych z bočnice obdélník materiálu obsahující všechna tato okna, vyrobil bych příslusnou část bočnice z velmi tenkého materiálu a okénka podložil souvislým sklíčkem pro mikroskopii.

Na první pohled může být obava z velkého zásahu do bočnice, ale je to přímé cesta bez dalších kompromisů v kvalitě.

Opatrným ztenčováním bočnice na rámech oken lze dosáhnout podobného výsledku, ale mnohem pracněji.

Odlitek lze take rozřezat, použít oblé části, které by se špatně vyráběly bez strojního vybavení a všechny rovné plochy udělat své s ostrými hranami, pravými úhly apod. nevídanostmi na většině odlitků.

Opravy nerovných oken u odlitků - okno vypilované podlepím izolepou a v několika vrstvách nanesu na hranu klasický CHS 1200 těsně před ztuhnutím (aby byl elastický nahřívá se ještě fenem). Po úplném ztuhnutí potom je možné okna pilníkem upravit na stejnou velikost. Zasklívám je najčastěji "skly" z Tic-Tac.

Okna pro vozy - nevypilovávám je, ale "vylisuji je za tepla" což zaručuje relativně stejnou velikost. Chyby opravuji výše popsaným způsobom. Dále okna odlévám opět z CHS 1200 do lukoprenové formy, rám zvlášť (muster je vypilovaná mosaz) a lze ho také patřičně barvit, okna také samostatně odlévám z čirého CHS 1200, chce to ale trpělivost na vyhánění bublinek (muster je plech).

Ohnutá okna

Jak udělat ohnutá čelní okna na M 296.1 nebo Balmech. Boční okna jsou bez problémů, ale ty čela mě ničí. Dokonce ani lepidlo jiné než vteřinové nějak nedrží nic moc, když "okno" nechce držet tvar. Uvítám jakýkoli nápad. Možná odlitek, ale to nemám odzkoušené.

Řešil jsem to následovně. Udělal jsem si dřevěné kopyto - přesnou kopii zaoblení konce Balmu/286 a přelepil jsem to papírovou maskovací páskou, aby byla zakryta struktura dřeva. Z krabičky od CD jsem uřízl pásek asi 15 až 20 mm široký a 6 cm dlouhý. Při troše štěstí uděláš z jednoho pásku dvě okna. Elektrickou nahřívací pistolí, kterou používají elektrikáři na tepelně smrštitelné bužírky, jsem nahřál opatrně plexi, aby bylo tvárné a položil na ně kopyto. Vlhkým hadrem jsem urychlil chladnutí. Pak jsem vyřízl velikost okna - trochu větší, a do přesného tvaru zabrousil jemným šmirglem - správně smirkovým papírem. Výsledek je víc než uspokojující. Jen dej pozor na přehřátí plexi.

Já ohýbám polystyrén dokulata na kádince nebo zkumavce: přilepím rovnou destičku izolepou, omotám leteckou gumou, strčím do větší kádinky a zaleju vodou a nechám to chvíli vařit v mikrovlnce. Ale na průhledný materiál jsem to ještě nezkoušel.

U modelu z plechu nebo jiného relativně tenkého materiálu se oblá okna někdy dají zasklít tak, že se na vnitřní straně stěn na okenních sloupcích udělají vhodné výstupky (např. nalepený proužek vhodného materiálu, ale k témuž mohou někdy posloužit i třeba zahnuté konce madla z drátu, prostrčeného stěnou apod.), mezi kterými se fólie přistřižena na správný rozměr prostě vzepře a drží oblý tvar vlastní pružností. U odlitku jsem to ještě nezkoušel, ale možná by to fungovalo taky po vyfrézování vhodné drážky do boku okenních sloupků.

Lepení oken

Čím lepíte okna do modelů lokomotiv ? Chci podotknout, že na okna používám slabou folii, nikoliv obaly od CD a podobně, takže prosím o příspěvky jen týkající se lepení. Používám purocel a není to úplně ono, tak sháním něco lepšího.

Pozor na vteřinové lepidlo a tenkostěnnou folii, protože výpary z tohoto lepidla naleptávají folii. Nejlepší je použít lepidlo na PVC. A navíc se kolem vteřinového lepidla při schnutí vytvářejí bílý povlak.

Fólie jsou různé. Ne každé vteřinové lepidlo leptá. Je to kyanokrylát. Fakt je, že pokud se nedá přesné množství, tak nadbytečné lepidlo vyteče a udělá skvrnu. Menší množství zase způsobí, že okno není přilepené dostatočně pevně. Já dělám kovové modely a tak mají i kovový rám, do kterého sklo "vtlačím" a lepidlem jen v rozích zajistím.

Povlak dělá každé lepidlo a některé z nich zase nedrží na kovu a pod. Chce to ale cvik a vteřinové lepidlo dvojnásobný, protože i rychle schne. Plasty lepím vlastním lepidlem na báze Toluenu, ev. Xylenu.

Okna lepím vteřinovým lepidlem, přesněji fixuji. Protože, až na výjímky (lepty, kovové páry) mají tloušťku stěny karosérie od 0,8 - 1,5mm a tak okna (dělám je z krabiček od Tic-Tac) spíše zatlačuji do otvorů a vteřinovým lepidlem je fixuji (nejlepší je když trochu ze stěny přečnívají dovnitř karosérie.

Výpary vteřinového lepidla naleptávají fólii a navíc vteřinové lepidlo je moc rychlé.

Já s oblibou používám disperzní lepidlo Tenyl. Sice spoj nedrží asi tak dobře jako třeba vteřinovým lepidlem (je to problematické např. u velkých oken v místech, kde se obvykle bere vozidlo mezi prsty - tam může být zapotřebí čas od času lepený spoj opravovat), ale toto pastovité lepidlo se dá velmi dobře dávkovat a nanést přesně tam, kam je třeba, navíc za velkou výhodu zvláště pro ty méně šikovné považují, to, že veškerá upatlání (přebytky lepidla na okně, zbytky lepidla na prstech apod.) lze bez rizika poškození modelu umýt za pomocí vody (obvykle stačí vlhký hadřík).

Hodi se pro lepení oken průhledné sekundové lepidlo ? Nebo taky dělá fleky či mapy ?

A nedělá vám sekundové lepidlo okole lepeného místa bílý povlak, který se těžko sundavá ? Možná používám špatné lepidlo.

Primárně nepoužívám folii a toho lepidla je tak minimálně, že o výparech a leptání nemůže být ani řeč. Ty okna z Tic-Tac se fixují dobře, s foliemi je to horší. Na některé se pořádně ani nechytí, obrazně řečeno z nich lep "sklouzne". Fakt je, že vteřinové lepidlo je moc rychlé. Chce to cvik a taktiku a hodně záleží na místě (přístupu), kde se lepí.

Tenyl není vteřinové lepidlo, nijak nenaleptává lepené díly a po otření na nich nenechává žádnou stopu.

Každý případ je trochu jiný. Jinak se lepí okna u plastové stavebnice, které mají "zápustná" okna. Lep se dává na plochu v podstatě mimo okna. Lze použít též lepidlo na plasty (domácí - v toluenu rozpuštěný kousek originální hmoty, lepidlo má být poměrně husté jako sirup). U tlustších stěn typu epoxydové odlitky - okna dělat z tlustšího materiálu, doporučuji krabičky od Tic-Tac. Přesně vyřezané okno se více méně natlačí do otvoru a u hranatých oken se v rozích dá mikroskopická kapička vteřinového lepidla, které když je lepidlo OK (ne staré, ale plně viskozní) se vlastně ještě rozteče do mikrospár. On roh ani okno nejsou dokonale přesné. U stěn 0,8 - 1mm je po vtlačení okna z Tic-Tacu nějaký přesah směrem dovnitř a opět se lepí jen po okraji mikro kapkami na tenkém drátu (používám konec struny z kitary s tím kolečkem). Při čerstvě otevřeném lepidle s tím není problém. Jednak neschne tak rychle a má výbornou zatékavost. Občas je třeba věci načasovat. S novým lepidlem lepím okna, tabulky, znaky a pod. Se starším okapy na domy, zalepuji chyby povrchu u odlitků, atd. Fólie, zase je důležitý výběr materiálu, obvykle jdou na tenkostěnné modely a je tam i určitý prostor na folii. Opět se neumaže celá folie vrstvou lepidla. Jen se dá do rohů fixační dávka, "okno" se vloží/spíše přiloží na místo a přichytí se. Když drží může se ještě dodatočně opatrně dolepit mikrokapkami na hranách. To ale nejde dělat pouhým okem.

Použití lepidla hodně závisí na lepených povrchách. Např. disperzní lepidlo a lepidlo na plasty prakticky nedrží na kovu (ani na barveném, nedochází totiž k nějaké reakcii kovu s nátěrovou hmotou). Taktéž epoxydové odlitky asi nereagují na lepidla na plast a občas je nutné na to pohlížet v širších souvislostech. Sem tam se podaří okno vymáčkout. U kovů při kvalitním zalepení to znamená vlastně odloupnutí celého nátěru okolo, proto ať raději povolí lepidlo.

Já jsem používal také vteřinové lepidlo, ale měl jsem problémy s tuhnutím, a také výpary mě zamlžili plast. Potom jsem to řešil tak, že jsem vložil okno na místo, z boku jsem nanesl kapku vteřinového lepidla a okamzite jsem to zasypal plnidlem. Tím jednak lepidlo okamžitě vytvrdlo, jednak se vytvořil "koláč" který vlastně držel okno zevnitř. (Teď píši o situaci když stěna vozu je z tenkého plechu a okno velikostí přesahuje otvor.)

Já tedy používám okna z Tic-Tacu, ale již jsem je usazoval a fixoval pomoci LAK fixu (Agama) nebo Clear Fixu (Humbrol). To jsou přípravky, které kitaři používají k opravám krytu kokpitu u modelu.

Po vytvrzení to fixuje a je zcela čiré. Dá se tím i zcela opravit např. škrábanec na "skle". Dokonce pokud tím přetřeš decentně i okno třeba z Tic-Tacu, tak je průhlednější.

Nemám zkušenost s fóliemi, ale metoda pokus-omyl je v tomto případě nejlepší. Navíc to déle schne a případné nepřesnosti vyřešíš zaplácnutím celého okna (pochopitelně zevnitř).

Existují epoxidy spolehlivě lepící ABS, na HPS je lepší leptající lepidlo (nebo jen ředidlo).

Lepil a tmelil jsem tím epoxidové odlitky, polystyrén, ABS (kopolymer akrylobutadienstyrén abych byl přesný), plexisklo (neboli polymetylmetakrylát pro šťoury), desky na klišé pro tampónový tisk - jde o fotopolymer zřejmě na bázi polyvinylalkoholu. Dokonce to trochu drží na PVC (polyvinylchlorid). Nedrží to obecně na vsech polyolefinech, což je polyetylén a polypropylén a samozřejmě Teflon - polytetrafluoretylén. Drží to dobře na polyoxymetylénu (POM) - Lexan a na polykarbonátu (PC). Samozřejmě dřevo, papír. Uvedené materiály to lepí i ke kovům. Nejlepší afinitu to má k hliníku a oceli. Drží to i na mosazi, ale na pevnostní spoje bych to nepoužil. Stačí ?