Odlévání závaží
<small>Z ZababaWiki</small>
Jak odlévat olověné závaží ?
Obsah |
Modely závaží
Z vosku, kompletní postup
- z vosku vyrábím i složité tvary - modely závaží
- z válečku vosku nadělám nalévací kanálky
- zaliji je do sádry
- v teple vosk roztavím
- podle citu dovrtám další tenké vzduchové kanálky
- vysuším formu
- předehřeji formu na žárovce
- naliji roztavený kov
- rozbiji formu
- někdy lze formu sdrátovat a použít ještě jednou
- nalévací kanálek musí obsahovat dost tekutého kovu, aby tento tlačil do formy a kov zatekl
- v každém rohu, kde by mohla zůstat bublina vrtám odvzdušňovací kanálek
- Vosk je od zlatníka. Dostal jsem různé barevné vosky, červený, žlutý...
- Úplně prvně jsem to krájel z parafínové svíčky. Myslím, že ty svíčky jsem ještě vyplachoval benzínem, ale těžko říci, zda to mělo význam.
Formy
Z plechu
Doporučuji zhotovit formu z naohýbaného plechu - kovovou, kterou před nalitím olova předehřeji, aby nedošlo k "zakalení" a nežádoucím jevům.
Elementárně jednoduché závaží ve tvaru kostky: MS plech ohnutý do tvaru písmene U, sevřu do čelistí svěráku a shora naliji tekutý kov. Nevznikne rovná hladina, tak shora zatlačím kostkou z litiny. Pracuji v silných pracovních kožených rukavicích a v brýlích.
Závaží odlévám v případě složitějších tvarů do jednoduchých "forem" vytvarovaných z hliníkového plechu 1mm. V případě závaží do kotlů do uřezané mosazné trubky připevněné mezi dvěma kusy tvrdého dřeva na dřevěné podložce. Tvrdé dřevo trochu tepla vydrží (drží už více 20 let).
Ze sádry
Odléval jsem do sádrové formy, kterou jsem si dělal pro každé závažíčko novou. Formu jsem měl sádrovou, týden na topení, tři hodiny pečenou v troubě, s asi deset centimetrů vysokým nálitkem uprostřed a výfuky na krajích. Když bylo odlito, formu jsem rozbil.
Pokud by ses náhodou rozhodl použít sádrovou formu je třeba ji nechat pořádně vysušit (14 dnů na topení), před litím pořádně nahrát v troubě. Pokud není vysušena, po nalití olova se začne uvolňovat pára a v závažíčku jsou bubliny (1 cm průměr). Nenahřátá forma dělá totéž, jak z pórů uniká roztažený vzduch.
Z lukoprenu
Závaží bych raději odlil do lukoprenové formy. Vezměte modurit, namačkejte jej do oné dutiny v tendru, podle výsledného tvaru odlijete formu a do ní olovo. Forma musí být před litím vytemeperovaná (zahřátá) tak na 80-100 C a vymazaná grafitem, protože tekuté olovo má velké povrchové napětí a nechce zatékat do rohu. Grafit tomu prý pomáhá.
Poznámky k formám
Nikdy se mi to nepovedlo odlít úplně bez bublin, už jsem dlouho nic nelil, ale po posledním pokusu jsem vygooglil nějaký návod na lití cínových vojáčků nebo kopií mincí, teď už nevím, je to dlouho, ale tam byly nějaké finesy jako odvzdušňovací kanálky a tak.
Tavení
Olovo se dá bez problémů roztavit v nerezové staré naběračce, na které jsem vyhnut takové malé hrdlo pro nalévání do formy.
Další variantou je ohřívat vlastní formu přímo na sporáku, do této formy vkládat kousky nastříhaného olova, které se přímo ve formě roztaví a vyplní ji. Formu jsem pro zchladnutí dal na balkón. Vyklepání odlitku z kovové formy jsem prováděl poklepy kladívkem na formu.
Tavím nad plynovým sporákem v plechovce od diabolek, na povrchu se vytvoří zoxydovaná vrstva, když se to pak nalévá do formy, tak pořád nic a najednou vrstva povolí a hrk, je tam všechno.
V nouzi jsem jednou použil standardní plechovku od paštiky, jsou zevnitř potaženy PE vrstvou, takže ta než shoří, tak to ukrutně smrdí, což u manželky vyvolalo nepochopitelnou nevoli.
Na rozehřívání se mi osvědčila klasická benzínová páječka - plamenomet, po sundání kopyta jsem byl schopen natavit a udržet v tekutém stavu cca 2 kg masy olova v plechové misce.
Tavil jsem v plechovce od luncheon-meatu (bez plastového vnitřního potahu postaveném na podlouhlé plechovce od herinku, ve které plamenil líh, nemáme plyn.
Kov tavím v kališku od šumivého celaskonu (starší plechový tubus zkrácený na 20mm) Vždy to mám nad fotomiskou (vyložena hasicí rouškou), aby tekutý kov nestekl ze stolu
Olovo tavím v "kapsičkách" z hliníkového plechu na sporáku. Z plynu dávám dole krytku na rozvětvení plamene, oheň typu hořák je lepší.
Tavím rybářská olůvka, klempířskou pájku, broky nebo literinu
Používám olovo v granulích, ale i to "rybářské".
Poznámky
Dávat do kotle je často jediná a poslední možnost. Vkládám tam takový olověný "odřezek" válce, který lepím epoxydem. Pokud je to možné, radši vkládám olovo do popelníku a nosiče dýmnice. Níže položené závaží je účinnější i v menším množství. Celokovový model už moc dovažovat nepotřebuje.
Někdy závaží neodlévám, ale vrstvím z plátku Pb plechu, nebo ve svěráku zhranaťuji kulaté broky.
Koupit ty nejjemnější olověné broky - pokud si děláš formu z moduritu a její protokus, pak můžeš tyhle jemné bročky zalít pryskyřicí.
