Řazení osobních vozů
<small>Z ZababaWiki</small>
Obsah |
Epocha IV
ČSD
Přibližně do poloviny sedmdesátých let bylo zvykem, že služební vůz byl vždy na začátku vlaku a v koncových stanicích se přeposunovaval, ale z . Právě pro možnost řazení vozů se služebním oddílem uprostřed vlaku se takové vozy často staví jako průchozí - podél zavazadlového oddílu a oddílu pro vlakvedoucího je veřejně přístupná chodbicka (viz naše řady BDs, Ds apod.) Dopravní předpisy nařizovaly vlakvedoucímu sledovat návěsti a zastavit vlak záchrannou brzdou v případě, že strojvedoucí nepotvrdí převzetí Výstrahy zahoukáním nebo nezastaví na Stůj. Proto se služební vůz řadil za lokomotivou.
Ivo Mahel
Epocha V
ČD
Řazení vlaku je stanoveno služebními pomůckami ke GVD (jmenuje se to tuším "Přehled řadění vlaků osobní dopravy" nebo podobně). Zde jsou určeny druhy jednotlivých vozů, jak mají být zařazeny za sebou (tedy např. 1. vůz B, 2. vůz AB, třetí vůz BD), ale jak je který z nich právě otočený, není řešeno. To stejně vyplývá z mnoha dalších okolností a nelze vždy jednoduchým způsobem řešit. Z racionalizačních důvodů služební vůz jezdí i na konci nebo uprostřed vlaku. Ivo Mahel
Pro provoz na určitě trati záleží na tom, jaký další oběh má daná souprava - pokud jezdí po širší síti trati s několika úvratěmi, dá se předpokládat, že se bude pozice jednotlivých vozů střídat (v uvedeném příkladě pojede někdy vůz B jako první, jindy jako třetí - samozřejmě jede-li po téže trati zpátky, pořadí se prohodí, protože souprava se nepřeřazuje).
Ivo Mahel
